Není nic lepšího pro udělání si obrázku o útulku než osobní návštěva, v ideálním případě spojená s přiložením ruky k dílu. Paničku tento nápad natolik zaujal, že nás zanechala na krku pánečkovi a na jeden víkend (20. - 21.března 2010) se rozjela vlakem do Olomouce.
Brankou útulku jsem proklouzla před polednem, podarovala dovezené deky a čerstvě upečené psí mrkvové sušenky a v příštích hodinách mi už dělalo společnost hrablo na spadané listí ve výbězích. Sníh již zmizel, ale zakrnělá travička se krčila pod vrstvou listí ze stromů, rostoucích v každém výběhu. Psí stařečkové, kteří se mi v ohradě ochomýtali kolem nohou, byli vděční za pohlazení a střídavě chodili za mnou a vyhřívat se na nesmělém sluníčku.
Útulek byl pěkně upravený, uklizený, dřevo i oplechování na kotcích svítilo novotou a kromě vytrvalé touhy po pozornosti, neřkuli vlastním pánečkovi, se zdálo, že pejskům nic nechybí.
Každý krok nově příchozích je pejsky zaznamenán a i starý pejsek dokáže vyskočit do výšky, aby na sebe upozornil. Kouzelné štěndo jménem Františka spolu s ještě menším černým štěnětem skotačilo v době mého příchodu v malém trojúhelníkovém výběhu - a večer už byly obě dvě doma u svých nových rodin. No není to nádherné?!
Když jsem viděla Ignáce běhat takřka po stropě kotce, pochopila jsem, že jako hlídač v zahradě by vážně neobstál. Pes má pravé oko hnědé a levé blankytně modré, což mu dodává zajímavé vzezření. Malá černá několikaměsíční Medusa se mi velice líbila, bylo tak těžké odolat jejím prosebným kukadlům...
Byla jsem i svědkem příjezdu městské policie s nalezeným německým ovčákem. Psovi se na obojku leskla známka, dokazující letošní očkování proti vzteklině a po přespání v kotci si pro něj majitel na druhý den přišel. Kéž by více nálezů osamělého pejska mělo takový konec!
Dvě psí batolata nalezená v Tršicích po mně nadšeně lezla, okusovala uši a dvakrát napůl shodila brejle, ale byla roztomilá a moc jim přeji brzký domov.
Útulek se v této době nachází ve stádiu přístavby zděného bloku k hlavní budově, kde bude mimo jiné instalováno podlahové vytápění. Veškeré práce probíhají za plného provozu útulku, ale o víkendu, kdy jsem útulek navštívila, byl klid.
Karel je mimořádně trpělivý pes, který trpí alergií, takže jeho kožíšek je značně olysalý a musí se promazávat. Teplejší počasí mu prospívá mnohem více než mráz, v němž musel chodit ven v oblečku. Naštěstí se našli lidé, kteří za ním chodí, věnují mu svůj čas a chodí s ním na vycházky.
Útulek dostal jako sponzorský dar spoustu krabic s kvalitním krmením Eukanuba - ovšem v reklamních pytlíčkám zvíci sáčku na bonbóny, takže bylo nutno nastoupit s nůžkami a obsah maličkých balení po jednom přestěhovat do velké nádoby nebo pytle od granulí.
A můj mimořádný zážitek v útulku? Jestli jsem si dosud myslela, že na kouzelnické představení se musí chodit se vstupenkou v ruce, tak ošetřovatel mě z této iluze velmi rychle vyvedl. I stalo se - kde se vzali, tu se vzali - najednou venku pobíhali dva středně velcí psi: podařilo se jim nějak nadzvednout západku u kotce a byli "na svobodě". Z vlastní zkušenosti vím, že pes dokáže neuvěřitelné věci, aby se dostal ven, i když toto mohla být i náhoda. Posléze stačil jeden, dva rychlé hmaty a první pes byl polapen. Nevěřila jsem ale svým očím, když s jedním psem se smyčkou kolem krku a druhým ještě navolno zašli za roh stavení a doslova obratem se vracel ošetřovatel s OBĚMA psy na vodítku. Protože útulek má stále zavřenou branku (samozřejmě se zvonkem), nic nehrozilo a mně nezbývalo než tiše žasnout nad obratností a šikovností zaměstnance útulku.
Bohužel ne ve všech útulcích berou svou práci jako poslání se snahou umístit co nejvíce zvířat do nového domova. Vzhledem ke skutečnosti, že útulek dostává od obcí, na jejichž území je pes odchycen, za jeho umístění určitou částku na den, je možné takto získat více financí při delším pobytu psa. A já vím úplně jistě, že tento útulek preferuje co nejrychlejší umisťování pejsků k novým majitelům před finančním ziskem a za to patří jeho vedení i všem obětavým zaměstnancům obrovský dík!